Na naší škole probíhá Slavnost slabikáře velmi netradičně. Hned na začátku té letošní došlo k ne zrovna pěknému činu – ke krádeži. Čarodějnice Zelína totiž slabikáře prvňáčků uzamkla do starého kufru na devět zámečků. Přestože to tak na první pohled nevypadalo, její úmysly nebyly zlé. Sama totiž číst neumí a domnívala se, že dětem takto ulehčí život, aby se čtením nemusely trápit. Netušila však, že naši prvňáčci se na objevování písmenek těší a chtějí se naučit číst.
Děti tak musely Zelínu přesvědčit, že čtení je důležité a slabikáře skutečně chtějí vybojovat. Aby se dostaly ke všem devíti klíčům od zámečků, čekala je série úkolů prověřujících odvahu, znalosti i šikovnost. Hned první zkouška byla opravdovým testem hmatové odvahy. Prvňáčci museli vsunout ruku do neprůhledného pytlíčku a pouze podle hmatu poznat, který z čarodějčiných mazlíčků se uvnitř skrývá. Následovaly úkoly zaměřené na znalost prvních písmenek a slabik, počítání a nakupování, pravolevou orientaci, absolvování bludiště i tajemné dorozumívání čarodějnic pomocí bzučáku.
Velkou radost dětem udělal takzvaný „hadí úkol“, při němž vytvářely z hadích těl písmena, která již umí přečíst. Největší úsměvy však vyvolaly hopsající oči, na kterých prvňáčci četli jednotlivé slabiky, a úkol, při němž pomáhali Zelíně s úklidem její kouzelné spížky. Zelína měla tentokrát s sebou šikovnou pomocnici, sličnou čarodějnickou asistentku, která dětem pomáhala a povzbuzovala je při plnění všech úkolů.
Jak už to ve správné pohádce bývá, naši prvňáčci obstáli se ctí. Všechny úkoly splnili, získali devět klíčů, kufr se otevřel a děti si mohly s radostí odnést svůj první slabikář. Na závěr své odhodlání stvrdily podpisem pod slibem, že se budou na čtení těšit a budou se mu s radostí věnovat. A jak říká čarodějnice Jana „Zelína“ Zelená, která celou slavnost připravila, čtení je cesta k mnoha krásným příběhům a ona pevně věří, že si čtení děti zamilují.
