Místo počítačů velká herní plocha, místo klávesnice barevné kartičky. Paní lektorka, která zavítala k druháčkům, hravou formou dětem přiblížila digitální svět. Děti překvapilo, že programování nepatří jen k práci na počítači, ale že se s ním setkáváme i v běžném životě. Třeba v telefonech, chytré domácnosti, dopravě nebo u bankomatu.
Pak už se děti pustily do úkolů ve skupinách. Skládaly obrázky podle principu sudoku, hledaly klíč k jejich uspořádání, učily se pracovat se čtvercovou sítí a souřadnicemi i poznávat osovou souměrnost. Úkoly byly odstupňované od jednoduchých po složitější, takže si každý mohl vyzkoušet, jaké to je plánovat kroky dopředu a přemýšlet jako programátor.
Velkou předností celé lekce bylo, že všechno probíhalo hravě a názorně – na herní ploše, s kartičkami a pohybem. Děti si tak ověřily, že digitální svět se dá objevovat i bez monitoru a klávesnice. Přitom rozvíjely matematické představy, logické uvažování, kombinatoriku i schopnost spolupracovat.
Na konci se druháčci shodli, že to nebylo vždy snadné, ale právě proto je to moc bavilo.
