Naši předkové uctívali památku zesnulých tím, že vyřezávali z řepy lucerny – symbol světla, které mělo provázet duše na cestě do jejich světa. Světýlka se stavěla na okna, ploty či hřbitovy. Později tento zvyk nahradily dýně, ale původní české dlabání řepy zůstává krásnou připomínkou starých obyčejů.
Letos jsme se rozhodli na tento starý český zvyk navázat. Společně jsme vydlabali vlastní řepné lucerny s nejrůznějšími výrazy – od usměvavých po tajemně strašidelné. Kromě dlabání jsme se pustili i do výroby ozdob z přírodnin. Vznikly malé kříže a misky z kůry, které děti mohou položit na místo odpočinku blízkých nebo jako dušičkovou dekoraci.
Děti, které mají rádi měkké materiály, si mohly vytvořit látkovou dýni. Práce s jehlou a trpělivost vytvořila veselou ozdobu na podzimní stůl.
Veškerá laskavá kreativita se nesla v příjemné atmosféře s vůni řepy, svíček a vzpomínek na ty, kteří tu byli před námi.
Kluci a holky z oddělení l/A
